Senzorická integrace

 

Regulace a integrace senzorického systému u dětí s vývojovou poruchou obvykle nefungují tak, jak by měly. Jedno možné vysvětlení je, že dítě s vývojovou poruchou v některých oblastech nedozrálo, nedosáhlo určitého milníku. Jinými slovy, dítěti jsou například tři roky, ale v oblasti zpracovávání senzorických vjemů zůstává na úrovni jednoho roku. To přináší konflikty mezi přicházejícími vjemy a schopností tyto vjemy zpracovat zdravým způsobem.

 

Jak to vypadá v praxi?

  1. Dítě je zahlceno různými vjemy z okolí a nedokáže je filtrovat.

  2. Dítě se fixuje na nějaký vjem a je pro něj těžké se od něj odtrhnout. Je to příliš příjemné na to, aby dítě dobrovolně přestalo.

  3. Dítě se potřebuje zabavit, respektive nervový systém potřebuje "výživu", ale neumí si ji brát zdravým způsobem (tj. nehraje si s hračkami funkčním způsobem, nemá potěšení z dětských hříček, nerozumí sociálním interakcím). Nervový systém si tak bere "výživu" způsobem, který mu dělá dobře nebo který zvládá (tj. sebestimulací, která se u každého dítěte projevuje jinak, např.točení, pozorování věcí z určitých úhlů nebo kousání různých předmětů). Čím je na tom dítě mentálně lépe, tím je jeho projev sofistikovanější – obsese dopravními prostředky, mapami, rourami apod.

  4. Dítě neumí vyjádřit svoji emoci (pozitivní nebo negativní) přirozeným způsobem, respektive způsobem, který je adekvátní jeho věku, a tak je vyjadřuje například třepotáním rukama, stres vyjádřuje chozením po špičkách, agresi kousáním do ruky, apod.

 

Co s tím?

Jedna z variant podpory zdravého a funkčního fungování centrálního nervového systému a senzorického systému je tzv. senzorická dieta.

 

Jak to vypadá v praxi?

Jedná se o řízené dodávání senzorické stimulace, které probíhá v pravidelných intervalech. Vyzkouší se, které činnosti z oblasti senzomotorických aktivit dělají dítěti dobře – na jedné straně zklidňují centrální nervovou soustavu a na druhé straně aktivují pozornost, napojení na své tělo, vnímání "zdravých" stimulů z okolí.

 

Ukazovat dítěti, jak může své emoce projevit – jak se radovat (např.: zatleskat si, ruce nahoru "hurá", zaskákat si "jupí"), jak projevit vztek (např.: zadupat si, udělat pěstičky, "zlobím se"). Učit dítě, jak se naučit zklidnit, když se objeví silná emoce, která jej "zaplaví". Využívají se aktivity jemné motoriky (např.: kelímek a měkké míčky, kasička a mince, kyblíček a kostky – dítě mechanicky něco někam vhazuje zatímco dospělý podporuje neverbálně = je klidný, má v sobě jistotu, pochopení, lásku nebo verbálně = vše je v pořádku, teď se zlobíš, je to težké, přejde to, spolu to zvládneme, pomůžu) nebo se využívají aktivity hrubé motoriky (např.: chodí se dopředu, dopředu a dozadu, nahoru a dolů  zatímco dospělý podporuje neverbálně = je klidný, má v sobě jistotu, pochopení, lásku nebo verbálně = vše je v pořádku, teď se zlobíš, je to težké, přejde to, spolu to zvládneme, pomůžu).

 

Pravidelné poskytování zklidňujích aktivit má obvykle za následek lepší koncetraci, větší motivaci, menší riziko přehlcení, menší riziko emočních výkyvů. Zkuste různé varianty, vyzkoušejte je, abyste věděli, co je pro dítě nejlepší.  Stimulace ve formě aktivit z níže uvedeného seznamu je pak dítěti poskytována v určitých intervalech během dne. V případě, že je to možné sebestimulační projevy a projevy neodpovídající věku a nepodporující "zdravý" vývoj jsou nahrazovány.

U orální oblasti se doporučuje být opatrný. Řada dětí je v této oblasti hypersenzitivní, a tak je vhodnější alespoň v začátcích odborná podpora. U dětí s hypersenzitivitou v oblasti  senzorického vnímání jsou klíčové vjemy, které dítě zažívá. Bohužel i drobnost, která nám připadá banální, může v dítěti vytvořit blok. Se vším se však dá pracovat a vše se dá tzv. "otužovat". Je přínosné individuálně probrat kroky a nápady k otevření široké palety zpracovávání senzorických vjemů.

 

 

Facial, orální motorika (týkající se tváře, obličeje)

  • Potraviny (nové jídlo, oblíbené jídlo)
  • Zubní kartáček
  • Masáž obličeje – kartáčkem, míčkovacím míčkem, vibrujícím nástavcem
  • Tření uší, nosu, tváří
  • Foukání přes brčko, do vody, do míčku (po stole, druhý chytá do kelímku), sfoukávat svíčku v různých vzdálenostech a v různých polohách
  • Cumlat kostku ledu, zmrzlinu
  • Stimulace úst rukou
  • Vyplazování jazyka, kmitání ze strany na stranu, nahoru a dolů
  • Olíznout rty, zuby
  • Špulit rty
  • Cenit zuby 
 

Vestibular (vnímání polohy a pohybu)

  • Vibrace
  • Rychlá chůze
  • Skákání
  • Jízda na kole
  • Tanec
  • Step
  • Běh
  • Plazení
  • Chůze po zpátku
  • Pochodování do rytmu hudby – zdůraznění správného střídání nohou a rukou
  • Dráha s překážkou – chůze a překračování, táhnout těžší překážku za sebou, tlačit ji před sebou
  • Chůze podle zvířat – jako had, krab, kačena, čáp, medvěd, pes, trakař
  • Hra na "stop" uprostřed pohybu (tance, běhu...) se na pokyn zastavit a strnout v aktuální poloze
  • Houpání se
  • Trampolína
  • Zavěšovat se, přitahovat se
  • Cvičení na míči
  • Skákání - na místě střídat nohy, na jedné noze, přes švihadlo
  • Horolezectví
  • Chůze po schodech  
 

Propriocepce (poloha těla, schopnost koordinovat tělo v prostoru)

  • Dotlaky (jen rukama, nebo k tomu je možné použít deku, polštář, míček) 
  • Zabalení do deky – palačinka a nechat dítě vybalit se
  • Poslech hudby a orientace (hlava, ramena, kolena, palce)
  • Zabalení do vajíčka – rukama obejmout pevně kolena přitisknuté na břicho, možné se i kolébat)
  • Dráha s překážkou – chůze a překračování, táhnout překážku za sebou, tlačit ji před sebou
  • Přetahování lanem, o deku
  • Postavit "bungr",  pro dětskou hru – dvě židle u sebe a přes ně deka
  • Překračování překážek
  • Být vzhůru nohama (např. udělat stojku)
  • Slalom mezi židlemi, kuželi, podlézt stůl, překročit překážku
  • Válec nebo gymnastický míč – vychylování se z osy s pevnou oporou nohou/bez ní
  • Dělání více pohybů (aktivit) najednou – jít po dráze a nést při tom něco v ruce (např. kelímek nebo kyblíček), vychylování se z osy na míči nebo válci a přitom např. uklánět hlavu nebo malovat na tabuli
 

Hmat

  • Hra s pískem, modelínou, pěnou
  • Hra v rýži, fazolích, čočce, hrachu a jiných luštěninách (pouze ruce, nohy, či celé tělo) - luštěniny mohou být v bazénku, v krabici či zašité v malých sáčcích
  • Dotlaky
  • Zabalení pevně do deky, dotlaky dítěte a nechat ho se samo rozmotat 
  • Masáž těla – ruce, rukavice, masážní míčky, míčkovací míčky, vibrující nástavce (podnítit dítě, aby se i samo masírovalo)
  • Teplá sprcha, vana (střídání teplé a studené), lze nahřát i luštěniny a trénovat protiklady
  • Chůze přes kameny, písek, mech  
  • Poznávání předmětů hmatem podle jejich tvaru (se zavřenýma očima, v látkovém pytlíku) – najít dva stejné předměty, najít předmět podle verbální instrukce
  • Hledání dvou předmětů se stejným povrchem podle hmatu (zkoušet stimulaci nejenom dlaní, ale i hřbetem ruky)
  • Pokládaní těžkých věcí na různé části těla dítěte
 

Zrak

  • Hořící svíčka
  • Svítící míčky a jiné svítící hračky
  • Schování se se svíticí hračkou do tmy (pod deku, do tmavé místnosti)
  • Světla různé barvy
  • Stíny, stínová hra
  • Sledování pohybujícího se předmětu
 

Sluch

  • Vnímání různého rytmu při tleskání, zpívání atd.
  • Hraní na různé hudební nástroje
  • Mluvení nahlas/potichu/šeptem
  • Mluvení hlubokým/vysokým tónem
  • Zvukové "pexeso" – poslouchat kostky (vajíčka apod.) naplněné různými materiály, které vydávají různé zvuky, poznat, zda jsou nebo nejsou stejné, najít dvě stejné
 

Čich

  • Čichat k různým předmětům, jídlům
  • Přířazovat konkétní vůně k dané věci nebo obrázku (existují čichací hry obsahující vzorky různých vůní)
  • Rozlišovat příjemné a nepříjemné vůně