Rok 2012 byl vznikem AUT – Centra o.p.s.
AUT – Centrum o.p.s., je místem radosti. Může k nám přijít kdokoliv, koho volá poznat sám sebe, obejmout vše co najde, a objevit možnost opustit nebo proměnit naučené vzorce myšlení, chování a emocionálního zpracovávání. Pomáháme objevit „tajemství“, že každý z nás je ve své esenci dokonalý, krásný, zdravý, moudrý, radostný, milující a milovaný. Tento dar je nám všem dán, pokud jej však neobjevíme, je to, jako by neexistoval. Dokud nevíme, kým opravdu jsme, přijímáme různé představy o sobě, představy druhých o nás, snažíme se naplňovat očekávání, pociťujeme tlaky, jsme řízeni strachy a často věříme druhým víc, než sami sobě.
Může k nám přijít kdokoliv:
-
DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ
- s oficiálním limitem na mentální, psychické a/nebo emocionální úrovni
- s výzvou v sociální, předškolní a školní oblasti
- zabývající se jakoukoliv otázkou nebo tématem
-
DOSPĚLÍ
- hledající v sobě pravdu a odpovědi na své otázky
- se zvědavostí a odvahou se potkat s výzvami v oblasti vztahů, zdraví, práce, dětí, rodiny...
-
PÁRY
- hledající ve svém vztahu harmonii
- poznávající a překračující tradiční vztahové dynamiky a role
- volající po lehkosti, volnosti, sdílení, radosti a svobodě
My spolu, naše děti, naše vztahy jsou šancí pro nás všechny
Z lásky k sobě, k dětem a našim milovaným přichází příležitost zjistit sami za sebe co je Život, a ne pouze žít to, co nám někdo řekl a co nás někdo naučil. AUT přináší možnost poznávat, že je v každém z nás rozměr, který nespadá do kategorií zdravý/nemocný, šťastný/nešťastný, dobrý/špatný, správný/nesprávný. V každém z nás je nekonečný prostor – hluboko, široko, vysoko přesahující naše fyzické, mentální a emocionální těla – prostor klidu a ticha – prostor pozorovatele – existence – „to“ kým opravdu jsme – přítomnost – vědomí, ve kterém se odehrává příběh každého z nás. Vůní tohoto prostoru je bezpodmínečná láska, radost, štěstí, harmonie, blaženost, dobro.
Lidé v AUT – Centru objevují dar vnitřní moudrosti a rádi jej objevují společně s vámi, vašimi partnery, dětmi a všemi, které to volá
Všichni máme tělo, mysl a smysly, přes které vnímáme a cítíme. U některých z nás fungují způsobem, který může být bolavý, matoucí, nesrozumitelný, přehlcující, nepojímatelný, zrychlený, nebo naopak zpomalený. V extrémních podobách tomu nějak říkáme, nazýváme to nějakou poruchou, nemocí, osobní a kolektivní výzvou. Například poruchou autistického spektra, Aspergerovým syndromem, Downovým syndromem, epilepsií, mozkovou obrnou, vývojovou dysfázií, opožděným psychomotorickým vývojem, dyslexií, dyspraxií, grafomotorickým oslabením, poruchou senzomotorické integrace, poruchami chování a pozornosti, emocionální nestabilitou. Nazýváme to také depresí, úzkostí, panikou, fóbií, nechutí k životu, nízkou životní energií a vitalitou, ovládajícími emocemi a myšlenkovými koncepty, nefungujícími vztahovými, partnerskými a rodinými konstelacemi a dynamikami. Poruchami příjmu potravy, poruchami osobnosti, různými druhy závislostí a celou řadou dalšího pojmenování. Každý z nás může prožívat a projevovat formy myšlení, chování a emocionálního vyjadřování, které se dá vnímat jako nezdravé a nefunkční. Někdo projevuje neprospívající projevy myšlení, chování a emocionálního vyjadřování, a není si toho vědom až do té doby, kdy to překročí hranici mezi zdravím a nemocí. Hranice mezi tím, co je považováno za normální/zdravé/přijímající, a mezi tím, co je považováno za nenormální/nemocné/nepřijímající, je tenká, měnící se a často nejasná. U většiny z nás míjíme indicie upozorňující nás na naše limitující a životu neprospívající projevy myšlení, chování a emocionálního vyjadřování. Často si uvědomíme, že je něco „špatně“, až je to natolik nefunkční, bolavé a zatěžující, že je to oficiálně pojmenováno, jako nějaká nemoc. A v ten moment se často „odevzdáváme“ do rukou lékařů.
AUT dává prostor zkusit objevit, že to může fungovat jinak
Kdokoliv z nás, my i naše děti, můžeme vykazovat zvýšenou nebo sníženou tělesnou, mentální a emocionální energii. V lehkých případech to nemusí bránit v kapacitě žít a rozvíjet se a ve schopnosti samostatně fungovat. V těžších případech to může bránit v kapacitě žít, rozvíjet se, radovat se, milovat a svobodně dýchat. Nazvat něco nemocí s přesně stanovenými symptomy a prognózami může zamezit šanci podívat se na jednu situaci, jednoho člověka, jedno dítě v jedné konkrétní konstelaci čerstvýma a nezatíženýma očima. Podívat se na projevy, které přinášejí nějaký problém jednotlivě, je osvobozující a přináší prostor pro možné vyrovnání. Uvidět „problém“ jako vychýlení, které se může navrátit do rovnováhy, dodává naději, chuť a svěžest. AUT - Centrum ukazuje, navádí, provází kohokoliv, koho volá možnost žít v plně osvobozené a proudící energii harmonie, radosti, lásky a bezbřehé vitality.
